Že by nový začátek? Uvidíme

19.08.2020

Předešlý článek jsem napsala 26. července 2020. Dnes je 19. srpna 2020. V období "mezi tím" procházím zkouškami, které jsou velmi psychicky i fyzicky náročné a bolestivé, ale po mnoha letech utrpení a jeho léčby, zpracovávání, transformace, mě vedou zcela neomylně k "závěru", který je třeba jedině zažít, protože jinak "pochopit" nejde - a v tom je celý kámen úrazu. Je třeba udělat přesně to, co tak zcela jasně a zároveň naprosto nepochopitelně vysvětlují všichni, jejichž "strategickým cílem tohoto života" bylo objevení síly vnitřního klidu, tedy Sama sebe, a taktikou k jeho dosažení plný vědomý život v přítomném okamžiku, což znamená vzdát se nadvlády egoické mysli, vysvobodit se z "matrixu".

Kdo nezažil, nemá šanci porozumět. Rozumět může jedině někdo, kdo cítí totéž pnutí a rozvrat v sobě, tutéž touhu najít vnitřní rovnováhu, která bude rezonovat s fyzickým světem, protože jej vlastně pro sebe tvořit. Ovšem ne tak, jak "chci já", ale tak, jak chce Život sám. V této vědomě žité skutečnosti spočívá tajemství nekonečného Bytí i největší Síly kosmu - nás samých v rámci Existence.

Dnes jsem dostala vnitřní pokyn, protože nápad, jak zkusit dál pokračovat v tom, co mě baví nejvíc - ve sdílených hovorech o Životě a jeho smyslu.

Nejsem schopná psát sem už tak, jako dřív (v předchozích letech jsem zde popisovala svou rozervanou duši a martýrium, jímž procházím celý dosavadní život). Proč? Protože toto téma už vyšumělo. Nemám slova. Nepřicházejí. Uvnitř je Ticho. Ticho, které může k tvorbě probudit jedině zvídavá otázka lidské bytosti, jež hledá stejné odpovědi, jako já. Pak se dějí věci. Otevře se brána, kterou proudí slova a věty samy od sebe, až se divím, kde se to všechno bere, protože vždy jde o poselství, které nepatří jen tazateli, ale i mně samotné.

Tudíž blog, který jako jediný v současné době mohu inspirativně psát, je ten, který bude vyžádán konkrétními tazateli (na jméně nezáleží, jste-li odvážní, můžete jej napsat celé, nebo jen křestní, či pseudonym), protože jedině tak bude zjevné, CO JE TŘEBA VYSLOVIT NAHLAS, protože tazatel už to sám moc dobře někde v hloubce sebe ví, ale bojí se "tomu uvěřit". A existuje-li jeden jediný tazatel, existuje potřeba komunikace, která může pomoci zorientovat se ve vlastním životě i mnohým dalším, kteří nemají kuráž otevřeně a přímo se zeptat.

Naprosto netuším, jestli tohle může fungovat. Zjistím to jedině tak, že to vyzkouším. Život sám mi musí dát najevo (tak, jak to dělá celou dobu), co po mně chce, tím, že "to bude (nebo nebude) fungovat" naprosto samo od sebe, přirozeně, plynule, tak, jak je v zájmu Celku Existence, tedy vlastně každého z nás jednotlivě... :-)

Pokud se tedy najde živá duše, která má zájem zkusit zjistit, jak by mohl vypadat pohled "z druhé strany" sama Sebe, napište svou otázku do formuláře v rubrice "Kontakt", nebo třeba do  Messengeru, či přímo sem, přes FB ;-).

Vaše otázka bude anonymním základem pro článek. (K tomuto účelu je již přichystaný blog VĚDOMĚ ŽÍT A UMÍRAT.) Protože kde jsou otázky, existují odpovědi. Jenom si každý musí už sám v Sobě přebrat, zda slova a myšlenky uvedené v textu rezonují s jeho duší. Jiná záruka "pravdivosti" totiž neexistuje a nikdy existovat nebude! Neboť přesně to je mechanismus, jakým se lidská bytost učí poznávat samu Sebe.

"Jsou dva způsoby, jak být oklamán.

Jedním je věřit tomu, co není pravda, druhým je odmítnout věřit tomu,

co pravda je."

Søren Kierkegaard




TOPlist